Počátkem března 2020 došlo k jednomyslnému rozhodnutí odvolacího senátu Mezinárodního trestního soudu, jenž povolil zahájit vyšetřování údajných zločinů v souvislosti se situací v Afghánistánu. Tento rozsudek změnil rozhodnutí přípravného senátu z dubna 2019. Americký ministr zahraničí Mike Pompeo se o vyšetřování vyjádřil velmi nelibě.

Pozadí případu

Předběžné šetření (preliminary examination) situace v Afghánistánu začalo již v roce 2007, kdy se úřad žalobce (Office of the Prosecutor, OTP) Mezinárodního trestního soudu (MTS) zaměřil na údajné zločiny spáchané v souvislosti s ozbrojeným konfliktem mezi provládními a opozičními silami. V listopadu 2017 požádal OTP o povolení zahájit vyšetřování týkající se údajných zločinů proti lidskosti a válečných zločinů spáchaných v Afghánistánu od počátku května 2003. Vyšetřování má zahrnovat cílené útoky Talibanu na civilisty nebo nucená zmizení, sexuálně motivované zločiny, mučení či ponižující zacházení prováděná tehdejší afghánskou vládou. Zároveň podezření ze spáchání obdobných zločinů (kromě nucených zmizení) čelí občané Spojených států a členové americké ústřední zpravodajské služby (CIA). 

Rozsah vyšetřování se také vztahuje na detenční zařízení jak v Afghánistánu, tak v jiných zemích. Hlavní žalobkyně ve své žádosti rovněž tvrdila, že američtí vojáci, včetně CIA, se při vyslýchání a zadržování lidí údajně dopouštěli mučení, krutého a ponižujícího zacházení nebo sexuálního zneužívání, které se měly odehrát také v tajných věznicích na území Polska, Rumunska a Litvy - tedy smluvních stran Římského statutu (Statut). Potenciál tohoto vyšetřování tak může dopadat i na vysoce postavené americké vládní úředníky.

Loňské rozhodnutí přípravného senátu je považováno za velmi kontroverzní a vneslo na půdu MTS řadu kritiky. Ta nejvýraznější se zaměřovala na odůvodnění, že povolit vyšetřování situace v Afghánistánu by „nebylo v zájmu spravedlnosti“ (viz Bulletin červen 2019, str. 10). Mnozí to označovaly za zpolitizovaný krok a podrobení se americkému nátlaku. Naopak Bílý dům tehdejší rozhodnutí uvítal a označil ho za „vítězství právního státu“. Odvolací senát, v jehož čele zasedl soudce Piotr Hofmański, však dané stanovisko zvrátil.

Proces odvolání

Odvolací senát rozhodl, že při předchozím rozsudku došlo k pochybení, jelikož přípravný senát se měl zabývat pouze tím, zda existují dostatečné důvody (reasonable basis) domnívat se, jestli došlo ke spáchání zločinů, které spadají do jurisdikce MTS. Pouze na základě těchto kritérií lze OTP povolit vyšetřování či nikoli. Odvolací senát mohl ještě celou záležitost poslat zpět k přípravnému senátu, aby učinil nové rozhodnutí, nicméně této možnosti nevyužil a raději sám rozhodl zahájit vyšetřování.

Zároveň je důležité poznamenat, že vyšetřování se nevztahuje pouze na údajné zločiny, které jsou uvedeny v žádosti o jeho povolení, ale zahrnuje veškeré zločiny, jež spadají do jurisdikce MTS, a ke kterým došlo v souvislosti se situací v Afghánistánu. Ve svém stanovisku hlavní žalobkyně Fatou Bensouda uvítala rozhodnutí odvolacího senátu a řekla: „Dnešek je pro mezinárodní trestní spravedlnost významným dnem.“ Rovněž dodala, že se bude řídit výhradně důkazy a zajistí nezávislý a efektivní proces celého případu. Bensouda počítá s plnou podporou všech zúčastněných stran. Zejména klade důraz na konstruktivní spolupráci s afghánskou vládou, která je pro zajištění spravedlnosti mnoha obětí krutých zločinů zcela klíčová.

Odvolací rozsudek, kromě svého mimořádného významu na poli mezinárodní spravedlnosti, má také dva důležité důsledky. Jedním je, že ještě nikdy předtím MTS nezahájil oficiální vyšetřování stálého člena Rady bezpečnosti OSN. To rozšiřuje rozsah působnosti mezinárodního trestního práva a svědčí o možném odklonu od dosavadní praxe, kdy vyšetřování zločinů probíhala výlučně u státních příslušníků rozvojových zemí. Druhým důsledkem je vyostření konfliktu mezi USA a Mezinárodním trestním soudem.

Reakce Spojených států

V posledním roce a půl docházelo ze strany americké vlády k zastrašování, které mělo MTS odradit od případného zahájení vyšetřování. V roce 2019 USA zrušily víza pro hlavní žalobkyni. Paradoxní je, že se jedná o mimořádné opatření, které je nejčastěji vyhrazeno pro porušovatele lidských práv. Rovněž ministr zahraničí USA Mike Pompeo oznámil, že Spojené státy mohou použít ekonomické sankce, pokud by se MTS rozhodl vyšetřovat americké státní příslušníky.

Pompeo po rozsudku odvolacího senátu vydal tiskové prohlášení, ve kterém rozhodnutí kategoricky odmítá a zdůrazňuje, že Spojené státy nejsou smluvní stranou Mezinárodního trestního soudu.[1] Útočil také na samotnou podstatu a kredibilitu MTS, který označil za „nezodpovědnou politickou instituci“. Nicméně výhružky se v posledních týdnech dotýkají i zaměstnanců Mezinárodního trestního soudu. V polovině března 2020 Pompeo veřejně jmenoval dva zaměstnance soudu, a tvrdil, že ohrožují občany Spojených států. Rovněž naznačil, že by proti nim USA mohly vést příslušné kroky, stejně jako vůči ostatním zaměstnancům MTS nebo dokonce proti jejich rodinám. Tyto výhružky mají odvést pozornost od toho, že Spojené státy nebyly ochotny nezávisle vyšetřit a spravedlivě potrestat konkrétní pachatele údajných zločinů. 

Nelibost USA podvolit se mezinárodní trestní jurisdikci sahá až k samotnému vzniku MTS. V roce 2002 tehdejší prezident George W. Bush nechal v Kongresu schválit Zákon o ochraně členů americké služby (The American Service-Members’ Protection Act), který zakazuje vládní spolupráci s Mezinárodním trestním soudem a opravňuje Spojené státy použít veškeré nezbytné a vhodné prostředky při propuštění Američanů zadržených MTS. Téměř jistě bude OTP odmítnut přístup k jakýmkoli písemným důkazům či možnost vyslýchat svědky a případné podezřelé. Zároveň panují obavy, že by USA mohly vyvíjet nátlak na některé ze svých spojenců, včetně Kanady a Velké Británie, aby odstoupily od Římského statutu.

Závěrem

Nejspíš si nikdo nemyslí, že vyšetřování bude mít hladký průběh. Naopak se předpokládá, nejen že bude finančně velmi náročné, ale bude muset současně čelit hned několika výzvám. Složitá politická situace a vymáhání spravedlnosti v Afghánistánu mohou předznamenat jistou obtíž, se kterou se OTP při shromažďování důkazů může potýkat. MTS také postrádá pravomoc stíhat a zatýkat konkrétní osoby, tudíž se v daném případu musí spoléhat na pomoc ze strany Afghánistánu. Rovněž závažné jsou hrozby Spojených států. Nicméně rozsudek odvolacího senátu ukázal, že mezinárodní trestní spravedlnost nelze pohřbít ani pod výhružkami globální supervelmoci. 

Klíčovou roli hraje i Shromáždění smluvních stran Římského statutu, jehož prezident pan O-Gon Kwon koncem března 2020 vyjádřil MTS a jeho zaměstnancům plnou podporu a důvěru. Současně vyslovil své znepokojení nad hrozbami Spojených států a vyzval všechny země, aby respektovaly nezávislost Mezinárodního trestního soudu a spolupracovaly na jejich společném cíli, kterým je boj proti beztrestnosti pachatelů nejzávažnějších zločinů. Záleží především na obětech, kterým vyšetřování dává naději na dosažení spravedlnosti. 

 

Poznámky

[1] Přestože Spojené státy nejsou smluvní stranou Římského statutu, do jurisdikce MTS spadají všechny zločiny, které byly spáchány na území smluvních stran Římského statutu, mezi něž Afghánistán patří, bez ohledu na státní příslušnost obviněného.

Zdroje

Evenson, Elizabeth. US Again Threatens International Criminal Court. Human Rights Watch. 19. březen 2020. Dostupné: (https://www.hrw.org/news/2020/03/19/us-again-threatens-international-criminal-court?fbclid=IwAR3xOJvxvrz6_cJJ38UsHWBSF7tfY4HNQKdNZBqQ1I4YSKqkbUkIpVU1Sas).

Human Rights Watch. ICC Greenlights Afghanistan Investigation. 5. březen 2020. Dostupné: (https://www.hrw.org/news/2020/03/05/icc-greenlights-afghanistan-investigation).

International Criminal Court. Afghanistan: ICC Appeals Chamber authorises the opening of an investigation. 5. březen 2020. Dostupné: (https://www.icc-cpi.int/Pages/item.aspx?name=pr1516).

International Criminal Court. ASP President, O-Gon Kwon, reaffirms unwavering support for the ICC. 25. březen 2020. Dostupné: (https://www.icc-cpi.int/Pages/item.aspx?name=pr1521).

International Criminal Court. Statement of ICC Prosecutor, Fatou Bensouda, following the Appeals Chamber’s decision authorising an investigation into the Situation in Afghanistan: “Today is an important day for the cause of international criminal justice”. 5. březen 2020. Dostupné: (https://www.icc-cpi.int/Pages/item.aspx?name=200305-otp-statement-afghanistan).

Luban, David. The “Interests of Justice” at the ICC: A Continuing Mystery. Just Security. 17. březen 2020. Dostupné: (https://www.justsecurity.org/69188/the-interests-of-justice-at-the-icc-a-continuing-mystery/?fbclid=IwAR0e38itdqnCrGRm4puVFAjBCtcF_0vJKLwIESLPuH7MFFojVQfNW77vLWY).

Malá, Zuzana. Selektivní spravedlnost? Soudci Mezinárodního trestního soudu neudělili povolení k vyšetřování válečných zločinů v Afghánistánu. Bulletin lidských práv 5. číslo, XI. ročník, červen 2019. Dostupné: (http://www.centrumlidskaprava.cz/sites/default/files/attachement/bulletin/bulletincerven2019web.pdf).

Ochs, Sara L. Leveling the Playing Field or Razing it?: The ICC’s Investigation into Afghanistan. JURIST – Academic Commentary. 12. březen 2020. Dostupné: (https://www.jurist.org/commentary/2020/03/sara-ochs-icc-investigation-afghanistan/).

Trahan, Jennifer. The Significance of the ICC Appeals Chamber’s Ruling in the Afghanistan Situation. Opinio Juris. 10. březen 2020. Dostupné: (http://opiniojuris.org/2020/03/10/the-significance-of-the-icc-appeals-chambers-ruling-in-the-afghanistan-situation/).

Fotografie

Afghánská vlajka. OP MOSHTARAK, autor: ResoluteSupportMedia, 19. únor 2010, zdroj: Flickr, CC BY 2.0, editace: ořez.