Na počátku února letošního roku zahájila žalobkyně Mezinárodního trestního soudu předběžné šetření situace na Filipínách, kde již téměř dva roky probíhá drogová válka vyhlášená současným prezidentem Rodrigem Dutertem. Boje si podle oficiálních statistik vyžádaly již více než 4 000 obětí. Kritici protidrogové politiky obviňují prezidenta ze zločinů proti lidskosti.

Zahájení předběžného šetření

Žalobkyně Mezinárodního trestního soudu (MTS) Fatou Bensouda vydala na počátku února letošního roku prohlášení o otevření předběžného šetření obvinění ze zločinů proti lidskosti, která byla vznesena proti současnému filipínskému prezidentu Rodrigu Dutertemu.

Předběžné šetření se zaměří na období od 1. července 2016, kdy Duterte nastoupil do úřadu s cílem vymýtit organizovaný zločin a obchod s drogami. Jeho brutální kampaň si podle oficiálních statistik doposud vyžádala životy již více než 4 000 lidí. Nevládní organizace Human Rights Watch však hovoří o více než 12 000 obětí. Jedním z podnětů k zahájení vyšetřování se stala stížnost filipínského právníka Jude Sabia, který předložil důkazy, že k vysokému počtu úmrtí přispělo zejména mimosoudní zabíjení podezřelých při zásazích vedených filipínskou policií.

Mluvčí prezidenta označil předběžné šetření za ztrátu času a prostředků MTS, neboť úmrtí, k nimž došlo během policejních zásahů, lze údajně vysvětlit jako oprávněná použití zbraně při sebeobraně proti útokům podezřelých. S tímto výkladem však nesouhlasí řada států a nevládních organizací, které Duterteho obviňují ze závažného porušování lidských práv. V důsledku těchto podezření se v prosinci roku 2016 Spojené státy rozhodly pozastavit Filipínám rozvojovou pomoc.

Politická kariéra Rodriga Duterteho

Před nástupem do prezidentského úřadu působil Rodrigo Duterte dlouhodobě jako starosta jihofilipínského města Davao na ostrově Mindanao, které se potýkalo s vysokou kriminalitou a korupcí. Duterteho politika již od počátku spočívala v brutálních zásazích proti zločineckým sítím za pomoci tzv. smrtících komand, která měla od Duterteho údajně získávat peníze výměnou za likvidaci  jeho politických nepřátel. Za jeho úřadu se z Davaa nicméně stalo jedno z nejbezpečnějších měst na Filipínách.

Efektivita Duterteho politiky mu v roce 2016 vynesla i prezidentský mandát. Již od začátku svého působení se k drogové kriminalitě v zemi stavěl velmi kriticky a dával najevo svou ochotu proti ní bojovat všemi dostupnými prostředky. Veřejnost se mohla přesvědčit o Duterteho odhodlání již z jeho prohlášení krátce po zvolení do úřadu, kdy otevřeně vyhrožoval dealerům a uživatelům drog zabitím. Vyostřené rétoriky se držel po celou dobu výkonu svého mandátu, když opakovaně deklaroval, že řešení drogových problémů si žádá použití krajních prostředků, a to i mimo rámec zákona.

Drogová válka na Filipínách

Policejní operace proti obchodníkům s drogami a drogově závislým byly zahájeny krátce po Duterteho nástupu do prezidentského úřadu. V průběhu prvního roku se filipínské policii ve spolupráci s domácí protidrogovou agenturou podařilo zatknout okolo 87 000 podezřelých. Téměř 1,5 milionu osob se dále Duterteho administrativě vzdalo dobrovolně. Čísla odráží nelichotivé postavení Filipín v žebříčku zemí podle počtu drogově závislých. Statistiky OSN odhadují, že více než 2 % Filipínců ve věku mezi 16 a 64 lety patří mezi uživatele metamfetaminu, který je nejrozšířenější drogou v zemi.

Protidrogové zásahy se kvůli své brutalitě však zároveň staly terčem kritiky Duterteho oponentů, kteří poukazují na tisíce obětí, k jejichž úmrtí došlo za nejasných okolností. Ačkoliv oficiální zprávy hovoří o legitimních použitích zbraní v sebeobraně, nevládní organizace Human Rights Watch a Amnesty International upozorňují, že většina podezřelých byla usmrcena, aniž by proběhla řádná vyšetřování. Právě nefunkčnost a zkorumpovanost filipínského soudního systému je i jedním z důvodů, proč dosud nepadl jediný trest za nezákonné policejní zásahy. Duterte navíc ve svých veřejných prohlášeních zaručil všem policistům účastnícím se protidrogových operací imunitu před trestním stíháním.

Ačkoliv se filipínská veřejnost obecně staví k Duterteho krvavé kampani příznivě, loňská vražda sedmnáctiletého Kiana Loyda delos Santose vyvolala v zemi rozsáhlé protesty. Incident se stal zároveň předmětem vyšetřování filipínského Senátu a vedl k dočasnému pozastavení veškerých operací. V prosinci minulého roku se však Duterte rozhodl svou protidrogovou politiku v původní podobě reaktivovat.

Navzdory veškeré kritice se kontroverzní policejní zásahy na Duterteho popularitě příliš nepodepsaly. Podle průzkumů se současný prezident těší stabilně důvěře více než 80 % filipínských občanů.

Zdroje

Amnesty International (2018). The Philippines: ICC examination into drug killings a crucial moment for justice. 8. 2. 2018, dostupné na: <https://www.amnesty.org/en/latest/news/2018/02/the-philippines-icc-exam…;.

Aquino, Norman P. (2017). Broad Support for Duterte’s Drug War in Philippines, Pew Finds. Bloomberg, 21. 9. 2017, dostupné na: <https://www.bloomberg.com/news/articles/2017-09-21/duterte-approval-rat…;.
BBC (2018). Philippines drugs war: ICC announces initial inquiry into killings. 8. 2. 2018, dostupné na: <http://www.bbc.com/news/world-asia-42992463&gt;.

BBC (2016). Profile: Duterte the controversial ‘strongman’ of the Philippines. 4. 10. 2016, dostupné na: <http://www.bbc.com/news/world-36659258&gt;.

Coalition for the International Criminal Court (2018). Reaction / ICC probes violence in the Philippines and Venezuela. 9. 2. 2018, dostupné na: <http://www.coalitionfortheicc.org/news/
20180209/reaction-icc-probes-violence-philippines-and-venezuela>.

Ellis-Petersen, Hannah (2018). ICC launches crimes against humanity inquiry into Duterte’s war on drugs. The Guardian, 8. 2. 2018, dostupné na: <https://www.theguardian.com/world/2018/feb/08/icc-claims-crimes-against…;.

Griffiths, James (2018). International Criminal Court may investigate Duterte, Philippines says. CNN, 9. 2. 2018, dostupné na: <https://edition.cnn.com/2018/02/08/asia/duterte-philippines-icc-intl/
index.html>.

Human Rights Watch (2018). Philippines: Duterte’s ‘Drug War’ Claims 12,000+ Lives. 18. 1. 2018, dostupné na: <https://www.hrw.org/news/2018/01/18/philippines-dutertes-drug-war-claim…;.

Human Rights Watch (2018). World Report 2018: Philippines Events of 2017. Dostupné na: <https://www.hrw.org/world-report/2018/country-chapters/philippines#1ff4…;.

Human Rights Watch (2017). “License to Kill”: Philippine Police Killings in Duterte’s “War on Drugs”. 2. 3. 2017, dostupné na: <https://www.hrw.org/report/2017/03/02/license-kill/philippine-police-ki…;.

Human Rights Watch (nedatováno). Philippines’ ‘War on Drugs’. Dostupné na: <https://www.hrw.org/tag/philippines-war-drugs&gt;.

International Criminal Court (2018). Statement of the Prosecutor of the International Criminal Court, Mrs Fatou Bensouda, on opening Preliminary Examinations into the situations in the Philippines and in Venezuela. 8. 2. 2018, dostupné na: <https://www.icc-cpi.int/Pages/item.aspx?name=180208-otp-stat&gt;.

Lau, Seng Yap (2018). The Philippine National Police Reenters the War on Drugs. The Diplomat,
17. 1. 2018, dostupné na: <https://thediplomat.com/2018/01/the-philippine-national-police-reenters…;.

Rauhala, Emily (2018). International Criminal Court to probe Duterte drug war deaths in Philippines. The Washington Post, 8. 2. 2018, dostupné na: <https://www.washingtonpost.com/world/international-criminal-court-to-in…;.

Villamor, Felipe (2018). Philippine Police Resume War on Drugs, Killing Dozens. The New York Times, 2. 2. 2018, dostupné na: <https://www.nytimes.com/2018/02/02/world/asia/philippines-drug-war.html…;.

Xu, Michelle (2016). Human Rights and Duterte’s Was on Drugs. Council on Foreign Relations,
16. 12. 2016, dostupné na: <https://www.cfr.org/interview/human-rights-and-dutertes-war-drugs&gt;.