Čína v současnosti testuje nový systém sociálních kreditů, které představují nástroj k hodnocení každodenního chování čínských občanů. Ti jsou sledováni pomocí nejmodernějších technologií a následně za své chování zvýhodňováni či sankcionováni.
Již od roku 2014 probíhá testování nového systému, který má dle čínské vlády do tamní společnosti přinést větší efektivitu, transparentnost a důvěru. Systém spočívá v udělování tzv. sociálních kreditů. Občané dostávají kredity za dobré chování a za špatné jsou jim kredity naopak odebírány.
Za špatné chování je považováno jak chování v rozporu s právem, jakým je neplacení daní, parkování na zakázaných místech nebo jízda nadměrnou rychlostí, tak i chování, které není v rozporu s psaným předpisem, ale vláda ho považuje za špatné. Příkladem může být nadměrné utrácení nebo nadměrné hraní videoher, kupování alkoholu, užívání drog nebo i příliš času stráveného na sociálních sítích. Za špatné chování se považuje i kritika systému nebo samotné vlády.
Za toto chování jsou občané trestáni například omezením možnosti cestovat. Se špatným hodnocením si čínský občan nemůže koupit třeba jízdenku do první třídy nebo letenku. Také nedosáhne na povýšení a jeho dětem je znemožněno přihlásit se na prestižní školy. Zároveň čínský systém využívá tzv. peer pressure. Občané se špatným chováním, tedy například ti lidé, kteří přejdou přechod na červenou, jsou poté zobrazeni na velkých tabulích u přechodu jako hříšníci. Tento systém má odradit občany od porušování pravidel a špatného chování na základě jejich strachu z veřejného zostuzení.
Za nejvyšší trest je považováno označení slovem „nedůvěryhodný“. Tito občané jsou na tzv. blacklistu, který je spravován čínskými soudy. Pro nedůvěryhodné platí ta nejpřísnější omezení. Možná je však překvapivé, že k vymazání ze seznamu nedůvěryhodných ostačí zaplacení administrativního poplatku.
Odměna za dobré skutky
Na druhou stranu, přispívání na charitu, vrácení nalezené peněženky nebo včasné splacení dluhu je považováno za dobré chování, za které náleží odměna. Ta spočívá například v získání různých slev na cestování nebo bydlení, takto je občanům například snížena záloha při uzavření nájemní smlouvy. Jsou pro ně zjednodušeny administrativní úkony a také nemusí dlouho čekat u lékaře. Systém tak zasahuje téměř do všech sfér života čínské společnosti.
Nejednotnost systému
Jelikož je celý systém dosud ve fázi testování, stále neexistuje centrální orgán sběru dat a jejich hodnocení. Data o občanech sbírají jak orgány státní správy, tak soukromé společnosti. Subjekty sbírají data ze sociálních sítí, nákupních portálů, finančních institucí, lékařských záznamů, ale také data z kamerových systémů. Právě na ty tento systém velmi spoléhá. Čína je jednou z nejvyspělejších zemí co se týče technologií, včetně těch, které dokáží rozpoznat obličej. Právě tyto technologie jsou využívány pro sledování chování občanů. V některých regionech využívají příslušníci policie chytré brýle, které dokáží na základě obličeje identifikovat jednotlivé občany a poskytnout policii základní údaje přímo na místě.
Nejednotný je prozatím nejenom sběr dat, ale i způsob využívání systému. Ne všechny regiony zavedly systém v plné míře, liší se vyhodnocování dat i intenzita sledování na různých místech. Dvě podobné křižovatky nebo dvě podobná parkoviště ve stejném městě nemusí být sledována stejným způsobem.
Situace se změní od příštího roku, kdy má být systém oficiálně a povinně funkční po celé zemi. To, že je nyní systém ve fázi testování a je funkčně a teritoriálně roztříštěn, však neznamená, že by současná verze již neovlivňovala životy mnoha milionů čínských občanů. Doposud byla nejméně dvaceti milionům lidí omezena svoboda pohybu, a to tak, že občanům s nízkým skóre nebylo dovoleno koupit si letenku nebo lístek na vlak. Asi třem stům tisícům lidí bylo odepřeno povýšení na základě jejich nízkého skóre a přibližně stu lidí bylo dokonce zakázáno vycestovat ze země kvůli neplacení daní.
Podle oficiálních prohlášení vlády se má jednat o systém, který má zlepšit fungování a efektivitu celé společnosti. Zatím se zdá, že i čínští občané, dlouhodobě zvyklí žít pod drobnohledem čínské komunistické vlády, cenzurou a četnými restrikcemi, nevnímají nový systém jako příliš velký zásah do jejich životů. Občané, kteří na toto téma byli dotázáni, se pozitivně vyjadřovali například ke zvýšení bezpečnosti. Na křižovatkách, kde často docházelo k dopravním nehodám, se provoz po instalaci kamer s rozpoznáním obličejů zlepšil.V domech, kde byl nainstalován stejný systém, se snížila kriminalita. Průkaznost všech anket a veřejných průzkumů je však silně narušena právě dotyčným systémem kontroly. Jak již bylo uvedeno výše, jedním z forem špatného chování je i kritika systému.
Dopady systému
Čínský kreditový systém má velký potenciál rozdělit společnost do dvou kategorií, a ještě více rozevřít nůžky mezi bohatou a chudou vrstvou společnosti. Zatímco bohatí se budou moci ze svých přestupků vykoupit, ať už zaplacením administrativního poplatku nebo dobrým chováním ve formě přispívání na charitu, chudí občané si toto nebudou moci dovolit. Mohou se tak propadnout do tzv. negativní spirály, kdy na základě neschopnosti splácet budou označeni jako nedůvěryhodní, nedostanou se na dobrou školu či nedostanou dobře placenou práci a jejich skóre se bude nadále propadat.
Mimo to je nesporné, že ukládání takového množství dat ohledně každodenního života občanů je snadno zneužitelné. Nejen že dosud nebylo vyřešeno, jak budou data zabezpečována a uchována a jak budou navzájem sdílena mezi různými institucemi, ale zároveň není jasné, k čemu všemu je bude stát využívat.
Centralizovaná komunistická vláda v čele s prezidentem Si Ťin-pchingem tak dostane do rukou nástroj kontroly věrnosti občanů, zamaskovaný do systému lepšího vymáhání dodržování pravidel a řádného života čínských občanů. Zásahy do svobody pohybu a svobody vyjadřování tak budou omlouvány budováním lepší a efektivnější čínské společnosti založené na neomylném chování a kázni.
Zdroje
Kuo, Lin. 2019. „China bans 23m from buying travel tickets as part of 'social credit' systém“. The Guardian. 1. března 2019 (https://www.theguardian.com/world/2019/mar/01/china-bans-23m--discredit…).
Ma, Alexandra. 2018. „China has started ranking citizens with a creepy 'social credit' system — here's what you can do wrong, and the embarrassing, demeaning ways they can punish you“ Business Insider. 29. října 2018 (https://www.businessinsider.com/china-social-credit-system-punishments-…).
Mozur, Paul. 2018. „Inside China’s Dystopian Dreams: A.I., Shame and Lots of Cameras“. The New York Times. 8. července 2018 (https://www.nytimes.com/2018/07/08/business/china- surveillance-technology.html).
Nittle, Nadra. 2018. „Spend “frivolously” and be penalized under China’s new social credit systém“. Vox. 2. listopadu 2018 (https://www.vox.com/the-goods/2018/11/2/18057450/china-social--credit-s…)
Fotografie
Čínský voják, autor: mrskyce, zdroj: Flickr CC BY-ND 2.0.