V květnu 2019 prošel senátem amerického státu Alabama návrh zákona, který zakazuje potraty téměř ve všech případech. Tento návrh byl následně podepsán guvernérkou Alabamy, Kay Ivey. Zákon okamžitě započal nejen v USA velmi emotivní debatu o ženských reproduktivních právech a o jejich právu rozhodnout, co se bude dít s jejich tělem.

Návrh zákona prošel senátem Alabamy 25 hlasy z celkových 31 možných hlasů. Těchto 25 hlasů přišlo od mužů. To zažehlo velké protesty, směřující na otázku ohledně toho, zda by muži měli rozhodovat o právu ženy na potrat. Přijatý zákon zakazuje všechny potraty, s výjimkou situace, kdy by šlo o ohrožení života matky nebo by nenarozené dítě trpělo smrtelnou anomálií. Problém tohoto zákona je shledáván také v tom, že neudává žádnou výjimku pro případy, kdy by žena byla znásilněna. Tuto výjimku navrhli přijmout demokraté. Byla ale odmítnuta 21 hlasy proti 11 hlasům. Opět bylo všech 21 hlasů mužských.

Sama Kay Ivey ovšem uznala, že zákon nebude vynutitelný. Záležitost potratů totiž upravil Nejvyšší soud USA v případu Roe v. Wade v roce 1973. Případ se týkal Normy L. McCorvey (rovněž známá jako Jane Roe), která žádala u soudu o povolení k potratu a argumentovala tím, že byla znásilněna. Za stát Texas se před soud postavil Henry Wade. Oblastní soud rozhodl ve prospěch Roe, ale odmítl zrušit zákony státu Texas zakazující potraty. Obě strany se odvolávaly tak dlouho, dokud se případ nedostal před Nejvyšší soud USA. Ten rozhodl ve prospěch Roe hlasy 7:2. Odvolával se přitom na právo na soukromí dle dodatku č. 14 Ústavy, které podle něj protiinterrupční zákony narušovaly. Výsledkem bylo, že všechny státy musely tyto zákony změnit a fakticky to vedlo k povolení potratů v celých Spojených státech amerických. Toto rozhodnutí je v USA považováno za velmi kontroverzní.

Guvernérka Ivey uvedla, že zákon měl být podnětem pro Nejvyšší soud, aby změnil svůj postoj k potratům. Odvolávala se přitom na to, že „každý život je darem od Boha“. Co by tedy vynutitelnost tohoto zákona znamenala v praxi? Ženy by mohly být trestány za to, že potrat podstoupily nebo jej chtěly podstoupit. Lékaře, kteří by se o provedení zákroku pokusili, by čekal trest až 10 let vězení, zatímco ty, kteří by jej skutečně provedli, až 99 let.

Podobný návrh zákona byl přijat i ve státě Georgia. Je nazýván „heartbeat bill“, jelikož umožňuje potrat pouze do 6. týdne těhotenství, protože bylo zjištěno, že v té době se objevuje tlukot srdce nenarozeného dítěte. V této době však ještě mnohé ženy ani neví, že jsou těhotné.

Mnoho zemí, které na rozdíl od USA nemohou být řazeny k silně rozvinutým, mají podobné zákony zakazující potrat i v případech znásilnění či incestu. Mezi takové patří  např. Libye, Sýrie, Guatemala, Brunej nebo Dominikánská republika. Zde je mnohdy život nenarozeného dítěte stavěn nad život matky, která není léčena ze závažných nemocí, aby těhotenství nebylo ohroženo. Tyto země jsou potom jasným příkladem toho, co namítá i mnoho odborníků. Tedy že zákaz potratů nepovede k nižší míře jejich provádění, ale k tomu, že je ženy budou nuceny podstupovat ilegálně, a tedy v méně bezpečných podmínkách.

 

Zdroje

Fox, Kara. If Alabama were a country, this is how its abortion law would stack up. CNN. 17. května 2019 (https://edition.cnn.com/2019/05/17/world/how-alabama-abortion-compares-to-world-intl/index.html).

Klasing, Amanda. Alabama’s Abortion Ban Is A Dark Day for Women. Human Rights Watch. 15. května 2019 (https://www.hrw.org/news/2019/05/15/alabamas-abortion-ban-dark-day-women).

Kelly, Caroline. Alabama governor signs nation's most restrictive anti-abortion bill into law. CNN politics. 16. května 2019 (https://edition.cnn.com/2019/05/15/politics/alabama-governor-signs-bill/index.html).

Fotografie

Guvernérka Kay Ivey, autor: Robin Cooper, zdroj: Wikimedia Commons, 27. května 2012, CC BY-SA 4.0.