Dětské exekuce aneb aktuální legislativní návrh na posílení ochrany práv nezletilých dětí

Zuzana Zajíčková

Začátek roku 2019 byl ve znamení legislativní novinky z řad poslanců. Poslanci podali návrh zákona, kterým se podstatným způsobem zasahuje do pojetí svéprávnosti a deliktní způsobilosti nezletilých. Návrh má reagovat na dlouhodobě nežádoucí situaci, kdy v ČR čelí exekucím tisíce dětí, především z důvodu nezodpovědné péče rodičů.

Na co navrhovaná úprava míří?

Poslanci předložili novelu občanského zákoníku a občanského soudního řádu, přičemž cílem návrhu zákona je (dle popisu předkladatele) zavést zákonný přechod dluhů vzniklých v důsledku protiprávního jednání nezletilých na jejich zákonné zástupce za současného zavedení některých procesních prvků s cílem posílit ochranu práv nezletilých. Podle dostupných údajů statistik Exekutorské komory České republiky je situace v zemi skutečně alarmující, žije zde celkem 3476 dětí a mladistvých, kteří jsou zatížení exekucí, a z nich je 2200 dokonce mladších 15 let.

Téma v české společnosti rezonuje již značnou dobu, poslanci tak předběhli dokonce i Ministerstvo spravedlnosti, věcně příslušné v dané oblasti. To již dříve deklarovalo snahu se problémem zabývat, modelovou inspiraci měly představovat zejména právní úpravy Německa a Rakouska. Tehdejší ministr spravedlnosti Jan Kněžínek iniciativu poslanců ocenil, přesto ji nepovažoval za efektivní a uvítal spíše vypracování vládní novely. Vzhledem k tomu, že se jedná o poslanecký návrh, byl zařazen na program jednání vlády v první polovině května 2019.

Jak dětem vznikají dluhy a kdo nese odpovědnost?

Obecně je nejčastějším důvodem dětských exekucí skutečnost, že jejich rodiče za ně nezaplatili různé poplatky či pokuty a nereagovali ani na následné výzvy k zaplacení (pokud o nich věděli). Kromě jízdy na černo ve veřejné dopravě tyto dluhy dále vznikají neplacením poplatků za komunální odpad, neuhrazením faktury za telekomunikační služby nebo třeba při nevrácení či poškození knihy v knihovně. Dluhy samotné mnohdy příliš vysoké nejsou, ale postupem času narůstají o příslušenství, na základě kterého se často vyšplhají až na dluhy v řádu desetitisíců korun.

Na otázku, kdo nese odpovědnost, není tak snadné najít odpověď. Občanský zákoník je totiž vybudován na koncepci částečné svéprávnosti nezletilých dětí, při návrhu české právní úpravy civilního kodexu byl vzorem občanský zákoník (dále jen „ObčZ“) německý (BGB) a nizozemský (BW). Nakonec byla zvolena koncepce postupného nabývání svéprávnosti nezletilými.

Za základní ustanovení je přitom třeba brát § 31 ObčZ upravující právní jednání nezletilých: „Má se za to, že každý nezletilý, který nenabyl plné svéprávnosti, je způsobilý k právním jednáním co do povahy přiměřeným rozumové a volní vyspělosti nezletilých jeho věku.“ Je tak konstruována vyvratitelná právní domněnka, že každý nezletilý, který nenabyl plné svéprávnosti, je způsobilý k právním jednáním co do povahy přiměřeným rozumové a volní vyspělosti nezletilých jeho věku, pokud se neprokáže opak. Pro posouzení jsou tak klíčové pojmy „rozumová a volní vyspělost“, které je třeba ve smyslu § 31 ObčZ vykládat jako objektivní kritéria.

Podle zástupců předkladatelů a organizací, podílejících se na tvorbě novely, je právě toto ustanovení problematické, neboť jde na újmu dítěti, typicky třeba při uzavírání smluv o přepravě. Dítě pak nese následky exekuce, o níž často ani nemá tušení, a leckdy je ještě ve věku, kdy není schopno samostatně vydělávat (stále studuje), anebo je zrovna ve fázi, kdy vstupuje do rané dospělosti a pracovního života.

Analytický pohled

Asi nejdiskutovanějším je v novele obsažené nové ustanovení ObčZ zakotvující zákonný přechod peněžního dluhu nezletilého ve věku do 15 let na jeho zákonného zástupce (a v případě, že je nezletilý svěřen do péče jiné osoby, na tuto jinou osobu, případně na stát, pokud není ani jedna z těchto osob). Z důvodové zprávy lze zjistit, že obecně je toto projev snahy poskytnout zvláštní ochranu nezletilým osobám, neboť jde o osoby zranitelné, které ale mají právo stát na začátku pracovního života nezatížené dluhy. Kritiky je ale toto ustanovení vnímáno jako vyvolávající řadu negativních vedlejších důsledků a obsahující množství nedostatků, zejména z hlediska přiměřenosti.

Kritici namítají např. nepřiměřené rozšíření odpovědnosti zákonných zástupců vč. jejich nadměrného zatížení v hmotněprávní a procesněprávní rovině, oslabení výchovné funkce postupného nabývání svéprávnosti nezletilého (a s tím i možnost vedení k jeho nezodpovědnému chování). Stejně tak zůstává nevyjasněný vztah k úpravě odpovědnosti za škodu způsobenou nezletilým (§ 2920 a 2921 ObčZ). Interpretací je možné dovodit skutečnost, na základě které lze návrh považovat dokonce za méně spravedlivý než současná úprava (ta totiž v § 2921 řeší i povinnost náhrady škody zákonným zástupcem v situaci zanedbání náležitého dohledu nad nezletilým).

Kritizována je i přičitatelnost dluhů nezletilých jiným osobám, majícím je v péči. To se může jevit neproporcionálním a nespravedlivým zejména ve vztahu k pěstounské péči (pěstoun zajišťuje jen běžné záležitosti a osobní péči o dítě, ve zbytku zůstávají práva a povinnosti z rodičovské odpovědnosti zachována jeho rodičům).

Část novely, zabývající se občanským soudním řádem, obsahuje i nedostatky v podobě závažného zásahu do procesních práv pasivně legitimované osoby (zákonného zástupce) prostřednictvím „pouhého“ zaslání předžalobní výzvy na adresu nezletilého. Je tak velmi ztížena situace žalovaného zákonného zástupce dostát svým povinnostem a má závažný dopad do jeho právní sféry (nemůže jít k tíži žalovaného, že žalobce nezná údaje o žalovaném).

Na závěr jmenujme i procesní opatření v podobě paušálního zákazu vydání rozsudku pro uznání a rozsudku pro zmeškání. Nemožnost vydání rozsudku pro uznání může jít v důsledku opět k tíži nezletilého (neboť jeho benefit spočívá právě v rychlosti řízení a možnosti jej rychle ukončit a zabránit tak zbytečnému nárůstu nákladů řízení). Zde je důležité zmínit i některé deklarované výhody návrhu, např. u rozsudku pro zmeškání. Zákaz vydání tohoto institutu může přispět k posílení efektivní ochrany práv nezletilých, aby nebylo vydáno rozhodnutí v nepřítomnosti.

Nejasná budoucnost a komparativní pohled

Je pravdou, že nezletilí požívají značné právní ochrany ve všech vyspělých evropských státech, i tak jsou ale mezi nimi patrné značné rozdíly. Například ve švýcarském právu je podobné pojetí svéprávnosti nezletilých jako v českém právu. Nejsou stanoveny určité hranice věku, ale vychází se z toho, že nezletilý má svéprávnost jen k takovým právním úkonům, jejichž dosah je schopen posoudit.

Rakouské i německé právo naopak stanoví konkrétní věkové hranice, s nimiž spojují různý rozsah svéprávnosti. V německém právu jsou nezletilí, kteří ještě nedovršili 7. rok, zcela nesvéprávní. Nezletilí, kteří dovršili sice 7. rok, nikoliv však 18. rok, jsou omezeně svéprávní, neboť k právnímu jednání (mimo právní jednání, kterým nabývají pouze nějakou výhodu) jsou způsobilí jen se souhlasem jejich zákonného zástupce (§ 107 BGB), případně s jeho následným svolením (§ 108 BGB).

Je zřejmé, že v dané věci nebude lehké najít kompromis. Ochrana nezletilých je určitě potřebná. Nicméně ačkoliv je poslanecká aktivita v této oblasti vedena dobrým úmyslem, zůstává otázkou, nakolik je realizovatelná a řešitelná prostřednictvím regulace, která stále obsahuje tolik nedokonalostí a nejasností.

 

Zdroje

Návrh poslanců Kateřiny Valachové, Patrika Nachera, Jana Bartoška a Lukáše Koláříka na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (sněmovní tisk č. 456), (https://apps.odok.cz/veklep-detail?pid=KORNBB4HX8UC).

Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.

Důvodová zpráva k zákonu č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.

Kampaň Člověka v tísni – Zastavte dětské exekuce a www.zadluzenedeti.cz. 2019. (https://www.clovekvtisni.cz/clovek-v-tisni-ve-sve-nove-kampani-vyzyva-zastavte-detske-exekuce-5745gp).

Hospodářské noviny. 2019. Poslanci připravili zákon, který převede dluhy dětí na rodiče. (https://domaci.ihned.cz/c1-66548620-at-dluhy-deti-prechazeji-na-zakonne-zastupce-navrhuji-poslanci-v-cesku-je-v-exekuci-pres-6000-mladistvych).

Právní prostor. 2019. Dluhy dětí by mohly v budoucnu přecházet na zákonné zástupce (https://www.pravniprostor.cz/aktuality/aktuality/dluhy-deti-by-mohly-v-budoucnu-prechazet-na-zakonne-zastupce).

Česká televize. 2019. V exekuci je tři a půl tisíce dětí, většině ještě nebylo ani 15 let (https://ct24.ceskatelevize.cz/domaci/2775392-v-exekuci-je-tri-a-pul-tisice-deti-vetsine-jeste-nebylo-ani-15-let).

E15.cz. 2019. Valachová bojuje proti dětským exekucím. Dluhy by měli platit rodiče. (https://www.e15.cz/domaci/valachova-bojuje-proti-detskym-exekucim-dluhy-by-meli-platit-rodice-1356838).

E15.cz. 2019. Exekuce tisícovek dětí se chystají řešit po vzoru Prahy i krajská města. (https://www.e15.cz/domaci/exekuce-tisicovek-deti-se-chystaji-resit-po-vzoru-prahy-i-krajska-mesta-1358521).

 

Fotografie

Ilustrační foto – chlapec na ulici. Zdroj: Pixabay. Autor: pauldaley1977. CC0 Public Domain.