Již přes čtyři roky zuří v Jemenu ozbrojený konflikt, během něhož dochází k hrubému porušování lidských práv. Důsledkem války je jedna z nejhorších humanitárních krizí současnosti.

V září roku 2014 hútíské síly, věrné bývalému prezidentu Sálihovi, zabraly hlavní město Sanaa a později také většinu země. Reakcí na to byl v březnu 2015 útok koalice, podporované USA a vedené Saudskou Arábií.  Tento útok měl podpořit prezidenta země, Abdara Rabú Mansúr Hádího.

V roce 2017 zabily hútíské ozbrojené síly bývalého prezidenta Sáliha, které mu měly být věrné. Uvnitř této strany konfliktu nastal rozkol, když se stoupenci Sáliha vzbouřili proti samotným Hútíům.  Důvodem smrti bývalého prezidenta byla jeho údajná zrada, uvedl jeden z představitelů Hútíů. O rok později v lednu vypukly v jihojemenském městě Aden boje mezi jemenskými vládními a opozičními silami, které byly podporovány Spojenými arabskými emiráty.

OSN označila konflikt za největší světovou humanitární katastrofu

V důsledku ozbrojeného konfliktu, jenž Jemen sužuje, trpí civilisté nedostatkem zdravotní péče a jídla, není zde funkční školství ani soudní systém. Strany konfliktu tuto krizi zhoršují a prodlužují například tím, že protizákonně zadržují zoufale potřebnou humanitární pomoc na hranicích. Podle OSN 16 miliónů obyvatel trpí nebo je ohrožuje hlad. Jeden ze dvou obyvatel Jemenu nemá dostatek potravin. Další hrozbu představují rozšiřující se nakažlivé nemoci jako například cholera.

Koalice, jež je vedená Saudskou Arábií, omezila blokádou dovoz, což humanitární situaci v Jemenu ještě více zhoršilo. Rovněž také zabraňovala včasnému dodání klíčových surovin do oblastí, které jsou pod kontrolou Hútíů. Byla zablokována i včasná dodávka paliva, které je potřebné pro elektrárny vyrábějící elektrickou energii pro nemocnice a čerpadla vody.

Druhá strana konfliktu si počínala stejně, zadržovala potraviny a zdravotnické potřeby směřující do oblastí konfliktu. Poskytování humanitární pomoci je zde ztíženo také tím, že hútíské síly zavedly přísná omezení a pravidla pro pracovníky, kteří humanitární pomoc poskytují. Již několik pracovníků a dobrovolníků, kteří se účastnili humanitárních operací, bylo zadrženo nebo zabito.

Útoky na civilisty

Od roku 2015 situaci v Jemenu dokumentuje Human Rights Watch a za tuto dobu zaznamenala asi 90 náletů, které zasáhly civilní domy, nemocnice nebo školy. Některé z těchto náletů lze podle organizace označit jako válečné zločiny.

V roce 2018 byla při koaličním bombardování zasažena svatba. Při náletu bylo zabito 22 lidí, včetně osmi dětí. Při dalším útoku byl zasažen autobus, který přepravoval školáky, a zabito bylo nejméně 26 dětí. Human Rights Watch identifikovala na místech útoků zbytky munice, která byla vyrobena v USA. Obě strany konfliktu zabraňují civilistům v útěku z válkou postižených oblastí.

Hútíské síly používají při svých útocích protipěchotní miny, které představují pro civilisty obrovské nebezpečí a budou tuto hrozbu, podobně jako tomu je na Balkáně, představovat i dlouho poté, co válečný konflikt skončí. Zakázané protipěchotní miny jsou používány, přestože je Jemen smluvní stranou Ottawské úmluvy o zákazu min z roku 1997, která vešla v platnost v roce 1999.

Nezákonné omezování svobody, mučení a únosy osob

Hútíové a také kolice nezákonně zadržovali osoby, které strany vnímaly jako politické oponenty nebo bezpečnostní hrozby. Tyto osoby byly následně drženy ve velmi špatných podmínkách, a to včetně dětí. Aktéři na obou stranách jemenského konfliktu by tedy mohli v budoucnu nést odpovědnost za válečné zločiny.

Human Rights Watch zdokumentovala od roku 2014 desítky případů, kdy Hutíové nezákonně zadrželi a mučili vězně. Bývalí vězni uvedli, že důstojníci hútíských sil je bili železnými tyčemi a pažbami pušek. Popsali také další praktiky, mezi které patří věšení na stěnách s rukami svázanými za sebou, což je stejný způsob mučení, který byl používán za druhé světové války v koncentračních táborech.

Bylo zdokumentováno také 16 případů, kdy příslušníci hútíských sil brali rukojmí a následně vydírali jejich rodiny a požadovali po nich peníze nebo výměnu osob, které byly drženy druhou stranou. Prozatím bylo propuštěno na svobodu jen malé procento zadržovaných osob.  

V roce 2018 OSN potvrdila, že se všechny strany válečného konfliktu podílejí na nezákonném zadržování a zneužívaní těchto osob, ačkoli Spojené arabské emiráty tato obvinění popírají. Nicméně i na jejich území byla objevena zařízení, ve kterých se tyto údajné válečné zločiny odehrávají, a úředníci, kteří se na zneužívání zadržených osob podíleli, i nadále zastávají funkce v úřadech po celé zemi.

Verbování dětských vojáků

Dle OSN všichni účastníci konfliktu využívají dětské vojáky. V roce 2017 bylo zaznamenáno 842 případů rekrutování chlapců, kteří byli mladší jedenácti let. Dvě třetiny z těchto případů se staly na straně Hútíů, byť je podle jemenského práva minimální věk pro vstup do armády 18 let.

Ačkoli dětské vojáky při útocích využívaly všechny strany konfliktu, ostatně tuto skutečnost generální tajemník OSN zařadil na výroční „seznam hanby“ za porušování práv dětí v ozbrojených konfliktech, s koalicí vedenou Saudskou Arábií se zacházelo odlišně. Generální tajemník ji umístil na zvláštní seznam zemí, které zavedly „opatření na zlepšení ochrany dětí“, i přesto, že ve stejném čase koalice pokračuje ve vojenské kampani v Jemenu, přičemž oběťmi jejích nerozlišujících útoků jsou mnohdy právě děti.

Únosy, zastrašování novinářů a diskriminace žen

Další z důsledků války je to, že v Jemenu již není prostor pro občanskou společnost. Aktivisté, novináři a právníci jsou ze strany koalice i  Hútíů zadržováni, nebo se stávají terčem obtěžování a násilí. Mnoho z nich se také ocitlo na seznamu „zmizelých“. Hútíové drželi po více než tři roky skupinu novinářů v hlavním městě Sanaa.

Koalice od května 2017 omezila vycestování pro novináře a také omezila spoje, které využívají mezinárodní organizace pro lidská práva, jako je například Human Rights Watch, do oblastí, které jsou pod kontrolou Hútíů. Od rok dříve v srpnu uzavřela mezinárodní letiště v Sanaa.

Aktivistky, které prosazují větší ochranu základních práv a svobod žen v Jemenu, se také staly objektem zastrašování, únosů a ubližování. Ženy a dívky čelí v Jemenu vážné diskriminaci. Násilí páchané na ženách se v Jemenu dle OSN zvýšilo. Odhadem byly do roku 2018 ohroženy násilím tři milióny žen a dívek.

Jak již bylo uvedeno výše, kvůli válečnému konfliktu není v Jemenu funkční soudní systém, ženy a dívky tedy nepožívají žádnou právní ochranu a jsou vystaveny domácímu a sexuálnímu násilí. Zvýšil se také počet nucených sňatků a je nutné podotknout, že zde není stanoven minimální věk pro uzavření manželství.

Žádný z aktérů válečného konfliktu dosud nepřevzal odpovědnost za své činy

Ačkoli mnoho důkazů nasvědčuje tomu, že na všech stranách konfliktu došlo ke spáchání válečných zločinů, žádná ze stran neprovedla důvěryhodné vyšetřování osob, které se měly na těchto zločinech podílet. Koalice se snažila odpovědnosti vyhnout také tím, že odmítla poskytnout informace o úloze, kterou jejich ozbrojené síly zastávaly při útocích.

Spojené státy americké, které se podílely na koaličních útocích, neposkytly podrobné informace o rozsahu své angažovanosti v konfliktu. USA rovněž nepodnikly žádné kroky, které by směřovaly k přezkoumání útoků, které provedly jejich ozbrojené síly. USA, Velká Británie a Francie nadále zásobují zbraněmi a municí Saudskou Arábii a další země koalice, navzdory tomu, že se tyto země velmi často dopouštějí nezákonných útoků.

Na USA je vyvíjen nejen mezinárodní, ale i vnitrostátní tlak, aby ukončily svou podporu koalice vedené Saudskou Arábií ve válce v Jemenu. Tento tlak by se mohl v tomto roce ještě zintenzivnit, jelikož Senát nedávno přijal rezoluci, podle které by USA měly přestat koalici vedenou Saudskou Arábií podporovat. I kdyby však i Sněmovna reprezentantů sdílela tento názor, prezident Trump stále může využít právo veta. Přesto je akt Senátu vnímán alespoň v symbolické rovině jako důležitý. Ukončení podpory USA nejsilnějšímu protagonistovi této války by mohlo být prvním krokem k jejímu konci, nebo alespoň ke zmírnění porušování práv a počtu civilních obětí.

 

Zdroje

Human Rights Watch, Yemen Events of 2018, World Report 2019 (https://www.hrw.org/world-report/2019/country-chapters/yemen).

Robert Malley, Crisis Group, 10 Conflits to Watch in 2019, ze dne 28. 12. 2018 (https://www.crisisgroup.org/global/10-conflicts-watch-2019).

Patrick Wintour, The Guardian, No peace in Yemen until south´s wish to split with north heard, MPs told, ze dne 5. 3. 2019 (https://www.theguardian.com/world/2019/mar/05/no-peace-in-yemen-until-souths-wish-to-split-with-north-heard-mps-told).

Barbora Sedlářová, Idnes.cz, PŘEHLEDNĚ: Kde je Jemen, proč se tam válčí a proč nás to zajímá, ze dne 4. 4. 2015 (https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/co-se-deje-v-jemenu.A150402_174434_zahranicni_bse).

 

Fotografie

Hlavní město Sanaa, autor: Rod Waddington, datum pořízení: 3. dubna, 2015, zdroj Wikimedia Commons, CC BY-SA 2.0.