Každoroční zasedání Ministerské rady Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě se letos konalo začátkem prosince v Miláně, kde se sešli představitelé členských států, mezi něž patří i Česká republika, aby se vyjádřili jak k úspěchům na poli mezinárodní spolupráce, tak i k novým výzvám pro Evropu.

Připomínka hodnot OBSE

Italský ministr zahraničí Enzo Moavero Milanesi, který je rovněž předsedou Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (dále jen OBSE) pro rok 2018, využil své zahajovací řeči na 25. shromáždění Ministerské rady, aby zdůraznil hodnoty míru, bezpečnosti a stability, které by 100 let po ukončení první světové války měly ideálně představovat základ evropského hodnotového rámce a být jasnou prioritou na poli mezinárodní spolupráce.

Tyto a další hodnoty, k nimž se dnes hlásí dohromady 57 členských států OBSE nejen z Evropy, ale také ze Severní Ameriky a Asie, byly zakotveny již v Závěrečném aktu přijatém v roce 1975 v Helsinkách – jednom ze základních dokumentů organizace. Přestože právě probíhala studená válka mezi Západem a Východem, signatářské státy shodně vyjádřily svou vůli dodržovat zásady plynoucí z mezinárodního práva a zajistit mír, bezpečnost a spravedlnost. Jako hlavní nástroj pro dosažení svého cíle si přitom určily dialog a vzájemnou spolupráci. Násilné řešení případných sporů naopak vyloučily.

Utichající dialog?

Své obavy z viditelného odklonu od výše zmíněných principů vyjádřili kromě italského ministra zahraničních věcí i další státní představitelé. Švýcarský diplomat a nynější generální tajemník OBSE Thomas Greminger ve svém projevu zdůraznil víru v obnovení důvěry a znovunastolení dialogu, který jakoby v dnešní době plné nejistot a nebezpečí postupně utichal. Místo toho, aby se státy společně snažily o dosažení konsensu na budoucím směřování Evropy a následně podnikaly nezbytné kroky pro jeho naplnění, je vidět spíše jejich vzrůstající neochota se dále angažovat a tuto vzájemnou shodu vůbec hledat.

Jakým hrozbám musíme čelit?

Ve světle událostí nedávných měsíců je zřejmé, že problémy, s nimiž se dnešní evropská společnost potýká, nemají zcela jednotný charakter. Většina z nich však představuje zásah do principů upravených v klíčových lidskoprávních a jiných dokumentech, jako je Všeobecná deklarace lidských práv či Charta OSN.

Nejenže se čím dál více hovoří o nutnosti zachovat svobodu slova a nezávislost médií, kterou na zasedání vyzdvihl například i český ministr zahraničních věcí Tomáš Petříček, ale do popředí se dostává i znepokojení z rostoucího zbrojení a přímého porušování mezinárodního práva ve formě nerespektování státní suverenity.

To se týká především ruské anexe Krymu, kterou ve svém projevu kritizovali mnozí z přítomných ministrů, mezi nimiž byli i zástupci Belgie, České republiky, Chorvatska, Kanady a další. Zástupce Ukrajiny Pavlo Klimkin označil destabilizující chování Ruské federace za hlavní ohrožení evropské bezpečnosti a přímo vyzval Rusko k okamžitému propuštění ukrajinských plavidel a námořníků, kteří byli zadrženi na konci listopadu 2018 v Azovském moři. Tento požadavek vyslovila také Kanada, přičemž výslovně odsoudila ruskou agresi a prohlásila, že dohlédne na průběh nadcházejících ukrajinských voleb.

Sergej Lavrov za Rusko, podobně jako ostatní ministři, zdůraznil znepokojení z rostoucího politického a vojenského napětí, a jako příklad uvedl působení NATO v blízkosti ruských hranic. Zároveň by se dle něj měla Evropa navrátit k původním idejím, které stály na počátku spolupráce mezi státy od Atlantiku až po Vladivostok, jako je společná ekonomika a bezpečnost.

Na závěr je třeba zdůraznit, že navzdory složité mezinárodní situaci a četným výzvám, které před Evropou stojí, OBSE zaznamenává v mnohých oblastech pozitivní dopad své činnosti. Konkrétně například v regionu Střední Asie, kde je znát posun směrem ke vzájemné spolupráci tamních zemí při řešení konfliktů. Thomas Greminger vidí pozitivní dopad činnosti OBSE také v boji s terorismem nebo obchodem s lidmi a zbraněmi.

Jestli má být Evropa schopná aktuálním výzvám společně čelit, je nezbytné, aby všechny státy dbaly na dodržování hodnot zakotvených v základních lidskoprávních dokumentech a zároveň respektovaly zásady a ustanovení mezinárodního práva. Jen tak je možné pomocí dialogu hledat společné směřování pro Evropu a shodu při mírovém řešení konfliktů.

 

Zdroje

First Plenary Session: Belgium. In: Youtube [online]. 7.12.2018 [cit. 2018-12-08]. Dostupné z: https://www.youtube.com/watch =VT_usPbA8JE&index=7&list=PL8DHbLgTnz1vvEKh8AFflvo6iyw-oMb1V

First Plenary Session: Canada. In: Youtube [online]. 7.12.2018 [cit. 2018-12-08]. Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=OFUKKUFb-YI&index=8&list=PL8DHbLgTnz1vv…

First Plenary Session: Croatia. In: Youtube [online]. 7.12.2018 [cit. 2018-12-08]. Dostupné z: https://www.youtube.com/watchv=FsGTWUtwrww&index=9&list=PL8DHbLgTnz1vvE…

Ministerstvo zahraničí České republiky [online]. 6. 12. 2018 [cit. 2018-12-08]. Dostupné z: https://www.mzv.cz/jnp/cz/o_ministerstvu/archivy/clanky_a_projevy_minis…

Opening Session: Opening address by the 2018 OSCE CiO Enzo Moavero Milanesi. In: Youtube [online]. 7.12.2018 [cit. 2018-12-08]. Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=QWuVt5vsN7k&list=PL8DHbLgTnz1vvEKh8AFfl…

Opening Session: Report by the OSCE Secretary General Thomas Greminger. In: Youtube [online]. 7.12.2018 [cit. 2018-12-08]. Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=m5wJ8M_EBJg&index=3&list=PL8DHbLgTnz1vv…

The Ministry of Foreign Affairs of the Russian Federation [online]. 6. 12. 2018 [cit. 2018-12-08]. Dostupné z: http://www.mid.ru/en/foreign_policy/news/-/asset_publisher/cKNonkJE02Bw…

Fotografie

[1] Zasedání Stálé rady OBSE, autor: Mikhail Evstafiev, 31. 3. 2004, zdroj: Wikipedia Commons, CC BY-SA 3.0.