Červnové vydání Bulletinu otevíráme příspěvkem Marie Lukasové, která přibližuje závěry přezkumu České republiky Výborem OSN proti mučení. Které oblasti by měla ČR zlepšit?

Pokračujeme reportáží z konference Olomoucké právnické dny, konkrétně ze sekce mezinárodního práva věnované tzv. hybridním hrozbám. Účastníky byli nejen tuzemští a zahraniční akademici, ale také představitelé armády z ČR a USA.

V sekci Mezinárodní trestní spravedlnost informuje Nikola Klímová o situaci Rohingů, etnika žijícího v Myanmaru a pronásledovaného barmskou armádou, a možnosti zapojení Mezinárodního trestního soudu.

Tereza Bártová z evropské sekce přibližuje rozhodnutí Soudního dvora EU, na základě kterého musí být žádosti občanů třetích zemí o pobyt za účelem sloučení rodiny posouzeny i v případě, že se na žadatele vztahuje zákaz pobytu na území EU. Rozsudek může ovlivnit i českou právní úpravu, kterou přezkoumává Ústavní soud.

V sekci Mezinárodní politika, byznys a lidská práva popisuje Nela Černotová rozdíly v odměňování žen a mužů u velkých britských společností, které měly poprvé povinnost tyto údaje zveřejnit.

Laura Haiselová z české sekce se věnuje pokračování kauzy odposlechů bývalého premiéra Petra Nečase. Nejvyšší správní soud totiž zrušil pokutu udělenou nakladatelství Mafra za zveřejnění přepisu telefonních odposlechů s tím, že míru zásahu do soukromí je třeba posoudit podrobněji.