V analýze Centra pro lidská práva a demokratizaci Helena Bončková a Hubert Smekal dokázují, že nedávno vyjednaná "výjimka" z Listiny základních práv Evropské unie, nemusí dopadat na ty případy, před nimiž by nás dle sjednavatelů chránit měla. Či přesněji řečeno - problém, na který výjimka údajně reaguje, pravděpodobně vůbec neexistuje.

Argumentace se opírá o právní analýzu textu Protokolu č. 30 O uplatňování Listiny základních práv Evropské unie v Polsku a ve Spojeném království; o debatu, jež v těchto zemích na téma výjimka proběhla; o krátký exkurs do rozhodovací činnosti Evropského soudu pro lidská práva a o zhodnocení polisabonské judikatury Soudního dvora Evropské unie. V kontextu našeho tvrzení o „nespásném" charakteru výjimky se poukazuje na všechny negativní průvodní jevy, které lemovaly českou cestu k výjimce a na které se upozorňuje v úvodním odstavci. Rovněž se nastiňují alternativy budoucího vývoje, protože vzhledem k dosavadnímu charakteru české výjimky není vůbec jisté, že se tato stane skutečně právně závaznou. Analýzu si můžete přečíst zde.